Zatímco bitch č.1 potkala smůla na matuřitním plese a vyblila se z podoby, chudák malá, na mě si smůla počkala přesně 16 dní. Celý jarní prázdniny probíhaly až nepřirozeně v klidu, což mělo být asi zlé znamení zhůry. My tomu nicméně nevěnujeme pozornost a užíváme si pár dní ve Vídni (pívo, lehárko, cigárko, no známe to, že), jako odměnu za to, že ve škole nic neděláme.
Na co sem se ale těšila ze všeho nejvíc? Na co? Kurva na co? No jasně, že na M83! Mělo to bejt supermegakrutopřísný zakončení prázdnin. No, nemůžu říct že nebylo. Tak napůl. No.
Za prvý, problémy chodí po třech. Vždycky. Bez vyjímky. Jeden je nuda. Dvojice je moc komerční, ale trojka, to je něco.
Problém č.1(Rozjezd):
Jsme zvyklý si nechávat všechno na poslední chvíli. Prostě když něco nehoří je na to času dost. Tak to bylo i v případě koupení lístků. O akci sme se dověděli na poslední chvíli, náhodou, ale protože tohodle
si člověk prostě ve výloze všimne, nebyl to až takovej problém. Takže lístky zamluveny, vše ok. Máme potvrzeno, že si je můžeme vyzvednou i v neděli před akcí. Tak si to tam nastoupíme a pokladna u Music Baru zavřená. Jaj. Pokladna u Velký Lucerny taky zavřená. Ou. Nikde nikdo. Do prdele to je divný, dyť řikali, že si to můžeme vyzvednout DNESKA!!! Po krátké válečné poradě, zjišťujeme, že prodejna ticketpro je otevřená. Takže dobrý. První problém zažehnán. Tep se vrací do normálu.
Problém č.2 (Tohle už neni prdel):
místo konání: háemko
aktéři: bitch č.1 a 2
bylo to asi nějak takhle:
-Ty vole já nemám peněženku!
-Co? Se podíváme. Tu někde bude.
(následuje pár minut bleskového procházení háemka a hledání ztracené peněženky, člověk než si to uvědomí tak to chvíli trvá)
-Já tam měla ten lístek!
-Děláš si ze mě prdel! Já ti tu kabelku roztříhám! Už si jí nikdy nevezmeš!
válečná porada č.2
- navrhuju přepadnout paulínu a lístek ji ukrást. bohužel nemáme kukly. zamítnuto
- že by lístek nahradili?. jo fakt vtipný. zamítnuto.
- zbývají 2 možnosti podplatit gorilu nebo lísek koupit u šmelináře
myslim si o tom asi tohle: děte všichni do piče zloději zlodějský, to nemá cenu, já na to seru, du se vožrat do Batalionu a i na to si budu muset pučit. fuckfuckfuckshitshitů§.§úp§úp.lůúů§§grrrrrr
Nastává období totální apatie, táhnu se na policii. Bitchka mi nechává tři kilča na pivo, odchází a já se utápim v zoufalství. Přemejšlim jestli se mám zabít rovnou nebo chcípnu stářim při čekání na stanici. Asi po třiceti minutách sezení, SMS: "Ty lidi sou tady fakt stylový" .Začíná to ve mně vřít. To mám jako strávit nedělní večer ve společnosti nějakýho umaštěnýho poldy? Tak to teda neee. Na to fakt nemám. Volám:
- čus, kolik stojej ty lístky?
- počkej zeptám se. kolik stojí ten lístek? Tisícovku.
- kup to kup to!!!
- jasný, ale makej
- dobře, čau.
Je 19:42. Dávam si sprint od Kotvy k Lucerně. Modlim se ať to stihnu a cestou nechcípnu na infarkt. Ještě, že sem byla v sobotu běhat, řikám si.
Problém č.3 (Když už, tak pořádně):
Už sem u Zary, když dostávam echo, že koncert začíná až v deset. Cože? Cože? Tohle už neni normální. To mi chcete říct, že Ježíš tohleto dopustí? No nic. Zbývající čas trávíme v Batalionu na kapku piva a trochu té rakoviny. Já si užívám zase ten pocit, že du na M83 i když mě to stálo 2500 Kč (dva lístky + prachy v peněžence). Jo a pozdrav pro Bajo
A co M83? Já byla spokojená, i když na indiemusic.cz je docela zkritizovali. Nu což, člověk halt když tomu moc nerozumí a opilost jednoho ze členů kapely považuje za výbornou věc, tak si to užije. Na druhou stranu musim poznamenat, že hráli fakt krátce a počet lidí byl trochu předimenzovanej. Ale JO, stálo mi to za ty prachy, stres a asi 15 cigár. A na vostatní sere pes.
A jak by na závěr řekl náš přítel Rytmus : Tak to si zabil! A ja mam v peňaženke peťstotisíc eůr a ty né!
Ale víte co? Když bůh zabouchne dveře, tak otevře okno. Naproti Batalionu je novej BURGERKING!!!
Totální vyčerpání.
Nevyměň to. Lentilky za cigáro.
Potenciální oběť loupežného přepadení. Měla si štěstí.
A šáhli sme si na ní. muhehehe
rozhodne nejlepsi report a ja si na ni saham hodne
ReplyDeleteale my šaháme na paulínu
Delete